2004-10-20-Vagon

Aktis Band & Second Band klub Vagon - 6. října 2004
V klubu Vagón v Praze na Národní třídě se ve středu 6.10. konal koncert skupin Second Band a Aktis Band. Prvně zmiňovaná je špičkovou kapelou okolo zpěváka Michala Cermana, známého z Brutusu a z různých muzikálů. Poměrně mladá skupina, ve složení 2 kytary - klávesy - basa - bicí - zpěv, produkuje vynikající muziku, zejména klasický rock a rhytm’n’blues. To už jsem věděl, párkrát jsem měl to potěšení navštívit jejich koncert. Překvapením ale byla kapela, která hrála jako první, a sice Aktis Band. Na pódiu se tísnili tři kytaristé, klávesák, zpěvák - perkusista, vedle bubeníka se pak na kombo usadil baskytarista. Jednotliví muzikanti byli na dost rozdílných úrovních, věkem snad všichni přes čtyřicet, ne-li víc. Působili jako kapela, kterou si založili tatíkové v pozdním věku, plníce si dávné klukovské sny. Později mi Michal Cerman potvrdil, že jsou to vesměs páni inženýři, co se čas od času sejdou a zahrají si, aniž by si hráli na velké muzikanty s velkými ambicemi. Spustili klasický rock, jak ho známe z rádia Beat, vesměs nehynoucí šlágry od skupin Kiss, AC/DC, Deep Purple, Black Sabbath, ale i české hity osmdesátých či devadesátých let. Zmiňované rádio navíc připomínali svými komentáři k jednotlivým hitům, například kdy ona píseň vznikla, proč nebo kdo ji vyplodil. Byli celkem kvalitně sehraní, svůj repertoár měli dostatečně nacvičený. Je zřejmé, že písně znají nazpaměť nejen ze zkoušek, nýbrž je mají nazpaměť naposlouchané. Sóloval snad jen jediný z kytaristů, ale kvalitně a zajímavě, znělo mu to tak, jak má. Jen zpěvák srážel profesionální dojem z kapely, přesto nebo proto, že vystoupení ohromně prožíval. Skákal po pódiu, pochodoval, všemožně křepčil, sem tam zamával tamburínou nebo dvěma nebo praštil do činelu ala Děda Mládek Ilegal Band. Navíc měl na sobě černé síťované tílko, tudíž byly odhaleny veškeré vnady jeho trupu (ať si každý zhodnotí sám). Občas zpíval docela sympaticky, ale nikoli výjimečně mu ujel tón nebo rytmus. Vrchol nasadil písní Perry Mason od Ozzyho Osbourna. Refrén evokoval představy, že se musel učit zpívat v kurníku. Při veleznámém úvodním rifu "smouka" jsem začal být velice zvědavý, ale následovalo zklamání: zpíval kytarista, stejně jako několik dalších pecek. Když kolem půl jedenácté skončili, překvapilo mě, kolik lidí z nepočetného publika odešlo.
Ačkoli měl vynikající Second Band parket téměř prázdný, odvedli poctivou práci a nijak to nešidili - také se sejdou spíše zřídka a jsou rádi za každé vystoupení, na které si jeho zaměstnaní členové najdou čas - odtud i název Second Band, nikdo ho zřejmě nemá jako svou primární kapelu. To nic nemění na skvělém zvuku a sehranosti všech členů, do téhle muziky jsou všichni zapálení a to je znát i na projevu kapely. Zahráli ve svém žánru klasické hity jako Sweet Alabama, Back In The Night nebo Anniversary Waltz, Pt.1, vynikající medley od Status Quo, obsahující známé rock’n’rolly z šedesátých let. V repertoáru mají i několik českých písní, nejspíš z vlastních mozků, s velmi vychytanými aranžmá. Zkušení hráči se dobře doplňují jak hrou, tak zpěvem, působí velmi precizně a vyhraně. Navíc je Michal Cerman vynikajícím zpěvákem, jeho hlas se přesně hodí k téhle kapele a k dobrému dojmu přidává i charismatický vzhled jeho i ostatních.
Obě dvě skupiny mají vřelý vztah k hudbě, ovšem druhá kapela (nebo Druhá Kapela??) disponuje i ostatními kvalitami, které každá skupina potřebuje k uplatnění. V tomto případě můžeme jen litovat, že po uplatnění její členové netouží a přistupují k Second Bandu pouze jako ke koníčku, stejně jako páni inženýři. Vřele proto doporučuji koncert Second Bandu navštívit, patří totiž mezi vzácné a hodnotné události.
Zpět

Aktis Band & Second Band
klub Vagon - 6. října 2004

V klubu Vagón v Praze na Národní třídě se ve středu 6.10. konal koncert skupin Second Band a Aktis Band. Prvně zmiňovaná je špičkovou kapelou okolo zpěváka Michala Cermana, známého z Brutusu a z různých muzikálů. Poměrně mladá skupina, ve složení 2 kytary - klávesy - basa - bicí - zpěv, produkuje vynikající muziku, zejména klasický rock a rhytm’n’blues. To už jsem věděl, párkrát jsem měl to potěšení navštívit jejich koncert. Překvapením ale byla kapela, která hrála jako první, a sice Aktis Band. Na pódiu se tísnili tři kytaristé, klávesák, zpěvák - perkusista, vedle bubeníka se pak na kombo usadil baskytarista. Jednotliví muzikanti byli na dost rozdílných úrovních, věkem snad všichni přes čtyřicet, ne-li víc. Působili jako kapela, kterou si založili tatíkové v pozdním věku, plníce si dávné klukovské sny. Později mi Michal Cerman potvrdil, že jsou to vesměs páni inženýři, co se čas od času sejdou a zahrají si, aniž by si hráli na velké muzikanty s velkými ambicemi. Spustili klasický rock, jak ho známe z rádia Beat, vesměs nehynoucí šlágry od skupin Kiss, AC/DC, Deep Purple, Black Sabbath, ale i české hity osmdesátých či devadesátých let. Zmiňované rádio navíc připomínali svými komentáři k jednotlivým hitům, například kdy ona píseň vznikla, proč nebo kdo ji vyplodil. Byli celkem kvalitně sehraní, svůj repertoár měli dostatečně nacvičený. Je zřejmé, že písně znají nazpaměť nejen ze zkoušek, nýbrž je mají nazpaměť naposlouchané. Sóloval snad jen jediný z kytaristů, ale kvalitně a zajímavě, znělo mu to tak, jak má. Jen zpěvák srážel profesionální dojem z kapely, přesto nebo proto, že vystoupení ohromně prožíval. Skákal po pódiu, pochodoval, všemožně křepčil, sem tam zamával tamburínou nebo dvěma nebo praštil do činelu ala Děda Mládek Ilegal Band. Navíc měl na sobě černé síťované tílko, tudíž byly odhaleny veškeré vnady jeho trupu (ať si každý zhodnotí sám). Občas zpíval docela sympaticky, ale nikoli výjimečně mu ujel tón nebo rytmus. Vrchol nasadil písní Perry Mason od Ozzyho Osbourna. Refrén evokoval představy, že se musel učit zpívat v kurníku. Při veleznámém úvodním rifu "smouka" jsem začal být velice zvědavý, ale následovalo zklamání: zpíval kytarista, stejně jako několik dalších pecek. Když kolem půl jedenácté skončili, překvapilo mě, kolik lidí z nepočetného publika odešlo.

Ačkoli měl vynikající Second Band parket téměř prázdný, odvedli poctivou práci a nijak to nešidili - také se sejdou spíše zřídka a jsou rádi za každé vystoupení, na které si jeho zaměstnaní členové najdou čas - odtud i název Second Band, nikdo ho zřejmě nemá jako svou primární kapelu. To nic nemění na skvělém zvuku a sehranosti všech členů, do téhle muziky jsou všichni zapálení a to je znát i na projevu kapely. Zahráli ve svém žánru klasické hity jako Sweet Alabama, Back In The Night nebo Anniversary Waltz, Pt.1, vynikající medley od Status Quo, obsahující známé rock’n’rolly z šedesátých let.

V repertoáru mají i několik českých písní, nejspíš z vlastních mozků, s velmi vychytanými aranžmá. Zkušení hráči se dobře doplňují jak hrou, tak zpěvem, působí velmi precizně a vyhraně. Navíc je Michal Cerman vynikajícím zpěvákem, jeho hlas se přesně hodí k téhle kapele a k dobrému dojmu přidává i charismatický vzhled jeho i ostatních.

Obě dvě skupiny mají vřelý vztah k hudbě, ovšem druhá kapela (nebo Druhá Kapela??) disponuje i ostatními kvalitami, které každá skupina potřebuje k uplatnění. V tomto případě můžeme jen litovat, že po uplatnění její členové netouží a přistupují k Second Bandu pouze jako ke koníčku, stejně jako páni inženýři. Vřele proto doporučuji koncert Second Bandu navštívit, patří totiž mezi vzácné a hodnotné události.

Zpět